Jickovice                                              

                                                (10,5 km  západně od  Milevska)

Souřadnice : 49° 27´s.š     14° 13´v.d

Nadmořská výška : 414 m n.m.

Původní  tvar jména osady byl  Vieckovice, značící ves lidí Vieckových. Podle jména  osady se psal již  r. 1220 Přibyslav   (“ Pribizlaus de Wezckowicz”),r.1336 Jordan  a 1340 Přibyslav  a  Pelhřim.  K roku  1365 se v písemných pramenech uvádí “ curia in Gyeczkowicz” , z let 1382 a 1394  známe  Přibíka  z Jickovic . Před polovinou 14. Století   (1340)  byla  jedna část  osady  vladická , druhá patřila klášteru v Milevsku . Vladická část přešla před r.1406 do majetku břevnoského kláštera. Podle A. Sedláčka  byly  obě duchovní části na počátku  husictví r. 1420 zastaveny. Roku 1436 získal dřevnovskou část osady za prokázané služby králi  Zikmundovi  Jan  Zmrzlík z Orlíka . V držení Zmrzlíků zůstal  majetek až do r. 1517, kdy jej  převzal Kryštov ze Švamberka  na Zvíkově. Zvíkovské panství  bylo po bitvě na  Bílé Hoře   zkonfiskováno a r.1621 byly Jickovice vydrancovány a úplně zničeny  Marradasovým vojskem . V roce 1622 koupil panství od císaře Adam ze Šternberka, avšak již následujícího roku prodal vše , tedy i Jickovice Eggenberkům, od nichž přešly r. 1719 dědičně na Schwarzenberky. Roku 1721 byl Schwarzenberky vykoupen  i zdejší  jediný svobodnický dvůr s příslušnými pozemky a lesem . Polohy  zemanských , případně církevních dvorců lze hledat v místech dnešních dvorců a usedlostí čp. 1-2 a 3  západně od jádra obce , případně v místech isolovaných dvorců  severně od dnešní návsi ,a v místech stavení  čp. 19 při jižním čele návesního rybníka, kde lze spekulovat i o možnostech vodní ochrany. Patrně na  místě jednoho ze starších dvorců se  někdy po třicetileté válce zformoval pravidelný barokní velkostatek , jehož rozměrný obdélný půdorys je dosud i po svém vnitřním rozpadu zřetelný v západním dílu osady,snad v sousedství staršího hájitelného sídla na místě  dnešních usedlostí  čp. 1-2. Z dvorce zůstala patrová sídelní budova čp.3 pod mansardovou střechou s navazujícím stájovým křídlem – pozdější knížecí myslivna,pokládaná za nejstarší budovu v osadě. J.Kytka se domnívá , že v budově se dochovaly ve dvou místnostech klenby bývalé středověké kaple sv. Anny. Vstupní portál údajně zdobí tři koule v podobě lidských hlav. Kolem  roku 1980 byl objekt radikálně přestaven , vnější průčelí zbaveno architektonických článků a nahozeno hrubou omítkou , před portál postavena krytá veranda a do klenutých místností v jižní polovině půdorysu vložena kotelna.V současné době je bývalá myslivna navrácena rodu Schwarzenberků ,byla prodána v roce 2009 soukromému majiteli z Prahy.

Zpracoval Josef Kloboučník

dle dostupné literatury dne 22 ledna 2000

Sedláček  1909,str.368, Profous 1949, 143-144, Kytka 1940,87

PhDr.Tomáš Durdík 1995,256-258.